Jak se nyní ukazuje na obrovském boomu projektů fotovoltaických elektráren, konstrukce tohoto zákona omezuje pravomoci Energetického regulačního úřadu a v konečném důsledku i možnost rychle a účinně zasáhnout a vyrovnat podmínky podpory OZE s okolními zeměmi. Současná situace může v budoucnu přinést velké problémy nejen pro přenosovou soustavu, ale také pro všechny spotřebitele elektřiny, firmy i celé hospodářství.
Na výzvu Energetického regulačního úřadu bylo nutné pozastavit další připojování do rozvodné sítě, protože společnost ČEZ Distribuce povolila na výrobu elektřiny licence v rozsahu až 6 tisíc megawatt (!) jen z fotovoltaických elektráren a to nakonec vedlo k nucenému odchodu dvou vysokých manažerů ČEZu. Pokud by byly všechny tyto záměry realizovány, ohrozilo by to stabilitu přenosové soustavy a spotřebitelé elektřiny budou nuceni hradit stále větší částky v cenách energie, kde se takto vyrobená elektřina díky vysokým výkupním cenám promítne přímo a díky nákladům na regulaci a připojení takovýchto nestabilních zdrojů spolu s větrnými elektrárnami nepřímo.
V této situaci je zřejmé, co je zapotřebí udělat: dát Energetickému regulačnímu úřadu takové pravomoci, aby mohl dostatečně rychle a v dostatečném rozsahu pružně reagovat na situaci na trhu s elektřinou a nejlépe jej ničím nesvazovat, velké výrobce elektřiny z nepredikovatelných druhů OZE pak zbavit ničím neopodstatněných výhod - v duchu tzv. Energetického zákona jim dát povinnost regulovat výrobu dle potřeb přenosové soustavy, povinnost podílet se na nákladech regulace a připojení, vytvořit koncepci obsahující podmínky, kde některé OZE nebude možné realizovat - například vyloučit rozsáhlé stavby na úkor zemědělské půdy, v dosahu přírodních parků, památek apod.

Při projednávání návrhu na změnu zák. 180/2005 Sb. ve druhém čtení proběhla ve sněmovně obecná rozprava, která de facto přinesla pouze polemiku, která varianta navrhované změny by byla lepší: jestli ta původní vládní nebo pozměňovací návrh Hospodářského výboru.
Vládní návrh spočívá v tom, že skokově řeší zoufalý stav ve "fotovoltaice" - v případě přijetí tohoto návrhu by se řešily jen situace, kdy návratnost investice do některého druhu OZE klesne pod 11 let. Jak ohleduplné k tomuto druhu podnikání, když uvážíme, že výkupní ceny jsou zaručeny na 15 let, je zde pamatováno na valorizaci v důsledku inflace a investor je osvobozen od daní v roce uvedení do provozu a pět let následujících !
Návrh hospodářského výboru se zase snaží nevnést do bankovního a podnikatelského sektoru "velkou míru nejistoty" - chudáci spekulanti, co kdyby jim to nevyšlo, ještě by náš stát mohli zažalovat … Podstatou tohoto návrhu je rozšíření „koridoru“ meziroční změny výkupní ceny z 5 na 25% a to jak směrem dolů tak i naopak (!), ovšem bez možnosti rychle se vypořádat s 40% poklesem pořizovacích nákladů u fotovoltaiky. To by v podstatě každému investorovi zaručovalo, že v klidu zrealizuje svůj projekt. Opravdu to tolik chceme a potřebujeme?

Abychom nebyli nespravedliví – v rozpravě někteří poslanci dokáží zcela správně pojmenovat některé problémy a důsledky, poukázat na to, co se kdy, kde a kým udělalo špatně, připomenout „my jsme byli proti“ nebo „my jsme na to poukazovali“ … Dojemná je též starost jednoho z autorů zákona, Martina Bursíka, aby byla zvolena spíše vládní varianta návrhu a obava „zda to není zlý úmysl, vlastně strhnout s sebou na kritice fotovoltaických elektráren další technologie obnovitelných zdrojů “.
Pan poslanec Jan Klas hovořil také moc pěkně a důrazně o negativních stránkách OZE, ale bohužel rovněž bez jakéhokoliv pozměňovacího návrhu .....
Ty mohou poslanci podávat pouze v podrobné rozpravě, návrhy jsou v písemné podobě rozdány všem poslancům. Podrobná rozprava byla neobyčejně krátká a věcná:

Poslanec Ondřej Plašil: "Děkuji vám za slovo. Já se chci pouze přihlásit k pozměňovacímu návrhu, který jste obdrželi do lavic k tomuto sněmovnímu tisku číslo 968 a v tomto návrhu je článek II, přechodné ustanovení. A tady bych chtěl učinit jednu úpravu. Tam jsou dva body. Bod A a B. Aby bod A se škrtl a zůstane v platnosti jen bod B. A ten cituji: "Větší než 20 megawatt včetně a byly uvedeny do provozu do 30. dubna 2011."

Poslanec Oldřich Vojíř: "Já se snažím také rychle. Vážená paní předsedající, pane premiére, já se rovněž přihlašuji ke svému pozměňovacímu návrhu. O těch pěti kilowattech jsem hovořil, tak už to nebudu říkat. A je tam ještě varianta B a ta říká, že by se dramatická změna netýkala zdroje, který by byl do jednoho megawattu včetně, ale sloužil by jako kompenzační zdroj vlastní spotřeby. To znamená, je tam ještě jakýsi bonus u toho B, že když spotřebováváte, tak bilance, třeba energetická, by mohla být limitně nula a to by byl asi správný krok. Ale je to limitované jedním megawattem, to znamená u fotovoltaiky to znamená zhruba 100 krát 100 metrů nějaká plocha, abyste si to dokázali představit."

Je opravdu moc škoda, že oba poslanci tak pospíchali a nepředstavili nám podstatu svých pozměňovacích návrhů, když už měli v „podrobné“ rozpravě tu příležitost. Návrh poslance Plašila obsahuje přechodné ustanovení, že § 6 odst. 4 věty druhé (tzn. hledisko 11 let návratnosti) se při stanovení výkupních cen neužije pro ty zdroje, které mají instalovaný výkon větší než 20 MW včetně a budou uvedeny do provozu do 30. dubna 2011.
20 MW je pro představu deset obřích větrníků nebo dvacet hektarů fotovoltaiky, a vypadá to jako snaha umožnit dočasně těmto velkým projektům uvedení do provozu za původních lukrativních podmínek - snad kvůli obavě z případných arbitráží?
Návrh pana poslance Vojíře vypadá chvályhodně – aby snížením výkupní ceny nebyly postiženy malé zdroje do 5 kW, v případě využití elektřiny pro vlastní spotřebu až do 1 MW (obdobný systém je praktikován např. v Německu).

Celá záležitost okolo změny výkupních cen obnovitelných zdrojů energie však dělá dojem velkého "divadla" - spousta pravděpodobně jen předvolebních proklamací bez konkrétního oficiálního návrhu, zatímco ty podstatné věci jaksi "unikají" mimochodem, aby se vlk nažral a koza zůstala celá. Ale možná jsme jen zbytečně nedůvěřiví a pramení to z naší neinformovanosti.

Třetího čtení návrhu zákona a konečného znění se možná dočkáme 9. března, kdy je 75. schůze poslanecké sněmovny.

Občanské sdružení „Na Skále“ Radošice